Ivan Margolius: Škoda - Laurin a Klement

Autor žije dlouho ve Velké Británii a může tak zprostředkovat přijetí značky za hranicemi někdejšího východního bloku: počáteční odstup a pozdější uznání britských zákazníků ilustruje mj. pomocí dobových recenzí několika modelů škodovek v automobilistických časopisech.
Vedle těchto cenných a málo známých dokumentů je součástí knihy i rozsáhlý ilustrační doprovod, který tvoří krom fotografií i dobové propagační materiály. Kniha svým pojetím navazuje na úspěšnou autorovu publikaci Tatra, která vyšla v Argu v roce 2020

Historie společnosti Škoda je fascinující a úzce spjatá s osudy Úvod domovského Československa. V této knize se kromě ní soustředíme zejména na to, jak byly vozy Škoda vnímány a přijímány ve Velké Británii a ve světě. Toto je příběh výroby motorových vozidel v Čechách, kterou zahájila firma Laurin & Klement, na níž úspěšně navázal světoznámý průmyslový a zbrojní koncern Škodovy závody, a který pokračoval i poté, kdy se česká firma spojilka s německým Volkswagenem. Příběh firmy Laurin & Klement / Škoda není příběhem hvězdných designérských osobností, jako byli Hans Ledwinka, Ferdinand Porsche, Wilhelm Maybach, Carl Benz nebo Gottlieb Daimler, ale příběhem kolektivu, odhodlaného týmu podobně smýšlejících jednotlivců, který během několika let vytvořil jednu z nejúspěšnějších kolekcí jízdních kol, motocyklů a automobilů, které vznikly ve střední Evropě.

Antonio Padilla: Fantastická čísla a kde je nalézt

Za pomoci několika velkých i nepatrných čísel představuje autor význačné momenty fyzikálního bádání. Od úvah o rychlosti Usaina Bolta se dostává k teorii relativity, od čísla tak velkého, že by ho náš mozek nebyl schopen pojmout, zase k černým dírám. Dojde na nekonečný vesmír i na kvantový svět, na příklady zdánlivě přemrštěné i zcela všední, to vše v příznačně odlehčeném podání.

Dozvíte se věci, které zpochybní mnoho z toho, co jste až dosud považovali za samozřejmě platné. Tahle cesta Fantastickými čísly začne seznámením s největšími čísly ve vesmíru a s tím, čemu se říká holografická pravda. Je třírozměrný svět jenom iluzí? Jsme uvězněni v hologramu? Abychom pochopili, oč jde, roztáhněte ruce. Předtím se raději ujistěte, že vedle vás nikdo nesedí: rozpřáhněte je dopředu a dozadu, doleva a doprava, nahoru a  dolů. Můžete rukama ukázat ve  třech vzájemně kolmých směrech. Je tomu skutečně tak? Holografická pravda tvrdí, že jeden z těchto rozměrů je jenom iluze. Jako kdybyste se dívali na 3D film. Svět je promítán na dvojrozměrné plátno, ale když si diváci nasadí brýle, vidí třírozměrný svět. Ve fyzice, jak vysvětlím v první polovině knihy, 3D brýle nahrazuje gravitace. Gravitace vytváří iluzi třetí dimenze.

Tove Alsterdal: Chřtán

Hluboko v angermanlandských lesích pracuje fotografka Tone na sérii zobrazující melancholii zániku. Na opuštěném domě u jezera ji cosi přitahuje. Ale teprve když fotografie vyvolá, všimne si ruky napřažené ze sklepního okénka. Zachránci přijdou už pozdě, muž zemřel vyhladověním. Na levé ruce má dva prsty useknuté. O sedm set kilometrů dál na sever leží téměř vylidněné hornické městečko, které postupně pohlcuje obrovský kráter. Tam zaslechnou dva muži při inspekci opuštěného domu ze sklepa podivné zvuky.

Pascale Robert-Diard: Malá lhářka

Patnáctiletá Lisa je dívka velmi spontánní, veselá a kromě toho fyzicky nápadně vyspělá. Přitahuje pozornost kluků a říká se o ní ledacos. Pak se změní. Je skleslá, uzavřená, neustále se slzami na krajíčku. Dospělí okolo ní si dělají starosti. A naléhají na ni tak dlouho, až přizná: někdo ji znásilnil. Podezření skoro ihned padá na Marca. Nebudí důvěru, vystřídal mnoho žen, vyzkoušel i pár mužů a dost pije.

Dvanáct let. Rozsudek je z pohledu obhajoby pokaždé přísný. Na druhou stranu není divu, že se nikdo nedojme nad obžalovaným, který hodně pije, má nepříjemnou opici, bije svého psa a málem zabil souseda – jednou večer na něj vystřelil kvůli tomu, že si soused fotbal v televizi pustil moc nahlas. Dokonce ani novinář Lavoine nezůstal až do konce. Zítra se o Gérardovi na stránkách místního deníku objeví deset řádků. Lavoine je správný chlapík. Ve skutečnosti mnohem zábavnější než obsah jeho článků. Za tu dobu, co chodí k soudu, už zná všechny advokátské fígle. Pochopitelně i ty Aliciny. „Paní doktorko, uslyšíme od vás zase o ‚možnosti slzy v oku zákona‘?“ Je pravda, že Alice tuhle větu z Bídníků často cituje. V případě Gérarda na ni však vůbec nepomyslela. Ani na tuhle, ani na žádnou jinou. Zlobí se za to na sebe. Měla to provést líp. Provede to líp, jestli se Gérard odvolá, to si slibuje. Příští týden za ním zajde do věznice. Při té příležitosti obejde i další klienty. Potřebuje si domluvit aspoň pět schůzek.